Potěšte své přátele a pošlete jim článek, který vás zajímá, nebo ho sdílejte.
Zdravé nebo nezdravé? Jíst ne jíst? Většina z nás si nedokáže představit přípravu pokrmů bez tohoto nejoblíbenějšího koření na světě, ale vědci varují, že může přispívat k mnoha závažným onemocněním. Je sůl opravdu tak špatná, jak se zdá? Jak se v průběhu let změnil postoj k soli?
Sůl je jednoznačně nejoblíbenějším kořením na Slovensku i ve světě. Používá se v kuchyni inspirované různými kulturami a většina z nás ji považuje za nepostradatelnou při přípravě jídel.
Je známá již od starověku
Je také jedním z nejstarších koření – Homér ho nazýval pokrmem bohů a naši předkové ho považovali za platidlo při nákupu a prodeji. Kdysi se také těšilo slavné pověsti – přisuzovala se mu léčivá moc, připisovaly se mu zdraví prospěšné účinky a cenilo se pro jeho konzervační vlastnosti.
Sůl měla důležitou funkci nejen z kulinářského hlediska, ale také z hlediska ekonomického. Byla ceněna v obchodě a ne nadarmo se jí říkalo „bílé zlato“ – měla významný vliv na rozkvět měst a regionů, kde se mohla těžit. Města jako Wieliczka a Bochnia jsou toho dokonalým příkladem.
Kromě finančního aspektu měla sůl také náboženský význam. Bible uvádí, že se bohům přinášely oběti ze soli.
V průběhu let se postoj k soli jako koření měnil. Stále častěji se hovoří o jejích nepříznivých účincích na organismus. To vyvolává otázky: Je sůl skutečně zdravá? Jaká jsou rizika přílišného množství soli ve stravě? Může nedostatek soli způsobit nepříznivé účinky? A co je to vlastně sůl?
Co je to sůl?
Kuchyňská sůl, označovaná také jako kuchyňská sůl a kuchyňská sůl, je hlavním zdrojem sodíku v naší každodenní stravě. Její hlavní složkou je chlorid sodný (se souhrnným vzorcem NaCl), který se používá jako kořenící a konzervační prostředek.
Kuchyňská sůl se skládá především ze sodíku a chloridových iontů (dohromady asi 99 %). Zbytek tvoří stopové prvky: hořčík, vápník, draslík, zinek, měď, olovo, železo, mangan, nikl, chrom, kadmium, kobalt, arsen, jód, selen.
Existuje mnoho druhů soli, mezi nejoblíbenější patří mořská sůl, která se získává ze slané vody. Rozlišují se i další druhy:
- Jodizovaná sůl (kuchyňská sůl s přídavkem jódu, který nejsme schopni tělu dodat z potravy v optimálním množství).
- Himálajská sůl (sůl, která je považována za jednu z nejčistších na světě a obsahuje oxid železitý, který ji zbarvuje do výrazného světle růžového odstínu).
- Havajská sůl (s červeným, černým, bílým nebo zeleným odstínem).
- Černá sůl, nazývaná také indická Kala Namak (obsahuje aktivní uhlí a velké množství kvalitního železa, má specifickou chuť a vůni).
- Bambusová sůl (mořská sůl pražená v bambusovém rákosí).
- Jemná nebo hrubá kamenná sůl (získává se v dolech z ložisek, která existují mimo přístup k moři).
Sůl a její úloha v těle
Nyní, když víme, co je sůl, můžeme přejít k jejím vlastnostem. Kdysi byla pro své zdraví prospěšné vlastnosti tak ceněna, že byla po určitou dobu předmětem mnoha výzkumů. Vědci varují, že příliš mnoho soli může způsobit hypertenzi a kardiovaskulární onemocnění. Kolik je na tom pravdy? Jaké je doporučené množství přijímané soli?
Než začneme hodnotit sůl a její vliv na zdraví, je důležité říci, že sůl je v lidské stravě nezbytnou minerální látkou. Je zdrojem sodíku a chlóru, které zase přispívají k tvorbě zásad a kyseliny chlorovodíkové (součást žaludeční šťávy). Sůl se nachází ve slinách, potu a slzách a aktivně se podílí na fyziologických procesech. Přesto bylo stanoveno bezpečné množství soli ve stravě – maximum je pět až šest gramů denně, což jsou dva gramy sodíku denně.
Vlastnosti soli
Pokud jde o sůl, je důležité vědět, že její nadbytek i nedostatek může mít nepříznivé účinky na zdraví. Podle některých údajů může mít nedostatek soli v těle přímý vliv na zvýšení hladiny hormonu zodpovědného za transport cukru z krve do buněk, tj. je spojen s vyšší inzulinovou rezistencí. Odborníci také varují, že výrazné snížení příjmu soli může být spojeno se zvýšením hladiny triglyceridů cholesterolu.
Překračování doporučeného denního příjmu soli je spojeno s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, zejména vysokého krevního tlaku. Příliš vysoký krevní tlak zase může v budoucnu způsobit mrtvici.
Mezi další onemocnění, která vědci dávají do souvislosti s nadbytkem soli, patří onemocnění ledvin, ledvinové kameny a selhání ledvin. Bylo zjištěno, že rakovina žaludku a jícnu se častěji vyskytuje u lidí, u nichž byl potvrzen nadměrný příjem soli. Překračování doporučených norem může také zhoršovat astma a zvyšovat vylučování vápníku, což je zase jeden z rizikových faktorů osteoporózy.
V souvislosti s vlivem soli na zdraví stojí za zmínku ještě jedna studie. Výzkumníci z Yale School of Medicine, Harvard Medical School a Broad Institute zjistili, že sůl má nepříznivý vliv na autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza. Provedli pokus na myších a zjistili, že sůl ve stravě způsobuje produkci určitého typu lymfocytů, které jsou spojovány s autoimunitními chorobami. Analýza ukázala, že sůl může způsobit zhoršení imunitního systému.
Potěšte své přátele a pošlete jim článek, který vás zajímá, nebo jej sdílejte.