Tři fáze, jak donutit většinu obyvatelstva jíst hmyz

Pod záminkou nutnosti bojovat proti CO2 budeme nuceni jíst hmyz a laboratorně pěstované maso, mléko a vejce. Rozhodně ne tak pestrou stravu, jak se nám snaží namluvit.

Pokud jste této problematice věnovali trochu více pozornosti, pak víte, že častá konzumace hmyzu a laboratorního masa může způsobit značné zdravotní problémy.

Hmyz se také přimíchává do běžných potravin, takže ho najdete prakticky ve všem, od mouky, chleba, těstovin, různých polotovarů atd.

Některé země skutečně přistoupily k označování těchto výrobků a nařídily jejich oddělený prodej, ale jedná se pouze o několik zemí. Většina z nich – včetně Slovenska – se zatím k ničemu podobnému zřejmě nechystá.

Jisté však je, že nám chtějí hmyz vnutit pomalu, abychom si na něj zvykli. Proto zřejmě procházíme první fází tohoto zavádění konzumace hmyzu, jak se uvádí v téměř rok starém článku na Agrárním portálu.

A jaké jsou podle portálu fáze postupného zavádění hmyzu?

Fáze 1: VÝVOJ (nyní) – přibližně 5 let – Trh téměř neexistuje a většina lidí pociťuje odpor při pomyšlení na konzumaci hmyzu. Ve společnosti existují silní odpůrci i silní zastánci jedlého hmyzu. Tato emočně vypjatá situace celé věci velmi pomáhá, protože je důležité o tomto tématu mluvit. Lidé potřebují čas, aby se s myšlenkou pojídání hmyzu vnitřně vyrovnali. V první fázi je hmyz poměrně drahou potravinou, zejména proto, že chov a zpracování jedlého hmyzu je na samém počátku. Naproti tomu konvenční živočišná výroba má náskok tisíců let vývoje.

Fáze 2 ADOPCE – 5 až 15 let – Společnost se vyrovnává se skutečným postavením hmyzu v potravinářském průmyslu a postupně se zvyšuje pravděpodobnost odmítání hmyzu jako potraviny. Během tohoto období dochází k radikálnímu zlevnění až pod cenu kuřecího masa. Jak postupuje tlak na ekologické chování a udržitelnou produkci potravin, všichni si nyní uvědomují, že hmyz je správná cesta. Hmyz je dodáván jako přísada do různých suchých potravin, jako jsou müsli tyčinky, sušenky, chipsy a podobně, a později ve formě paštik, hamburgerů nebo polotovarů pro instantní vaření. Konzumace hmyzu je trendem podobného rozsahu jako v současnosti konzumace biopotravin, potravin s vysokým obsahem bílkovin, nízkým obsahem sacharidů, raw nebo veganských potravin.

Fáze 3 ZACHOVÁNÍ – 15+ let – Hmyz má v potravinářském průmyslu nepopiratelné zastoupení. S hmyzem se setkáváme v běžných potravinách a restauracích nejen kvůli jeho vysoké nutriční hodnotě, ale také proto, že je to nejlevnější masný výrobek na trhu. Do aktivního věku vstupuje skupina lidí, kteří hmyz ochutnávají od dětství, a proto vůči němu nemají žádné předsudky. Chápou jeho nutriční a ekologické výhody a neváhají jej konzumovat bez jakýchkoli omezení.

Tolik k plánům na „zastaralý“ hmyz. Zde musím podotknout, že v prodeji hmyzích potravin nevidím sebemenší problém. Kdo o ně stojí, může je v klidu konzumovat.

Problém však vidím v tom, že tyto potraviny nejsou nijak viditelně označeny a podle výše uvedených plánů je pravděpodobné, že se hmyz začne postupem času dostávat do stále většího množství potravin.

Bez jasného označení bude obtížné zjistit, zda kupovaná potravina obsahuje hmyz – tedy pokud nechcete luštit písmena „blecha“ a pamatovat si latinské názvy všech již schválených druhů hmyzu.

Mnoho lidí tedy bude kupovat potraviny s hmyzem, aniž by o tom věděli – zvláště když se ceny těchto potravin porovnají s ostatními (viz zejména 2. fáze).

To je také důvod, proč EU odmítá nařídit, aby potraviny s hmyzem musely být nějakým způsobem jasně a viditelně označeny a prodávány na speciálních regálech.

Jednotlivé země jsou tak nuceny přijímat vlastní zákony. Zatím pouze Itálie, Maďarsko, Polsko a Rumunsko mají povinnost prodávat potraviny s hmyzem na speciálních regálech a s viditelným označením.